Kostel sv. Jakuba Staršího
Architektura
Sedlický kostel vysvěcený roku 1752 je jednolodní stavba zakončená půlkruhovým presbytářem a s přístavky po obou stranách kněžiště. Věž s čtvercovým půdorysem je na západním průčelí kostela. Průčelí s vystupující střední částí vrcholí trojúhelníkovým štítem. Fasády jsou členěné vysokými pilastry s římsovými hlavicemi.
Okna jsou jednoduchá klenutá, na straně hlavního vchodu slepá, v bočních přístavcích obdélníková a oválná. Vchody mají jednoduché rámování se štukovými nadedveřními štíty. Loď a presbytář kostela mají mansardovou střechu s drobným vikýřem na severní a jižní straně a sanktusovou věžičkou. Hlavní věž má cibulovitou báň.
Interiér
Typickým současným znakem sedlického kostela je výmalba provedená roku 1902 Čeňkem Gottliebem v beuronském stylu. Celý interiér je barevný s množstvím ornamentů. Součástí malby jsou i znaky knížete Jiřího Kristiána Lobkowicze a města Sedlice. V kostele jsou čtyři oltáře. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu. Oltářní obraz sv. Jakuba z roku 1841 vytvořil Antonín Gruss. Levý boční oltář je zasvěcen Panně Marii Bolestné. Nechala ho zhotovit hraběnka Antonie Josefa Černínová z Küenburgu, pravý boční oltář sv. Jana Nepomuckého. Na boční straně lodi je umístěn novodobý oltář Božského Srdce Páně.
Barokní kazatelna byla zhotovena roku 1752. Neogotická křtitelnice je z roku 1890.
Varhany zhotovil v roce 1893 varhanář Emanuel Štěpán Petr z Prahy. Ve vstupní chodbičce pod věží se dochovala gotická křtitelnice ze starého kostela. Nad křtitelnicí je ve zdi zasazena deska připomínající úmrtí faráře Jana Felixe Procházky, který realizoval barokní přestavbu kostela.
V kostele se dochovaly také dva renesanční mramorové náhrobní kameny příslušníků rodu Kaleniců z Kalenic, sídlícího až do poloviny 17. století ve Škvořeticích. Původně byly uloženy v podlaze kostela, při barokní přestavbě byly zasazeny po stranách hlavního vstupu.
Připraveno podle materiálů shromážděných Radoslavou Krejčovou.