P. Bernard Šiman - poslední roky života

V zimě roku 1984 byl P. Šiman převezen s infarktem do nemocnice ve Strakonicích. Po návratu se o něj starala jeho dlouholetá hospodyně Marie Malá, která za ním jezdila již na Dobrš. Na podzim 1985, kdy P. Šimana postihl druhý infarkt, už paní Malá na faře sama zůstat nemohla, a tak byla převezena do domova důchodců ve Strakonicích. Zemřela několik měsíců po něm.


Pohřeb P. Šimana

Na Vánoce 1985 zajistily na faře v Sedlici nepřetržitou službu řádové sestry, které pracovaly v ústavu pro mentálně postižené v Oseku, kam P. Šiman dříve často jezdil. Díky jim se mohl vrátit z nemocnice a strávit Vánoce doma na faře. Paní Zdena Taliánová ze Sedlice vzpomíná: „Myslím si, že o vánočních svátcích věděl, že se blíží konec. Strávila jsem na faře na Boží hod celý den psaním vánočních přání, která mi diktoval. Byla jich možná stovka. Měla jsem dojem, že chce každému poslat poslední pozdrav.“




Kněžský hrob

Začátkem roku 1986 se do nemocnice vrátil. v nemocnici ho lidé navštěvovali tak hojně, že z chodby až k jeho posteli u okna stáli ve frontě, aby mu alespoň stiskli ruku a krátce s ním pohovořili. Na jeho poslední cestu ho v nemocnici zaopatřil svátostmi jeho spolubratr P. Josef Xaver Kobza CFSsS, kterému je letos 94 let. P. Šiman zemřel 17. ledna 1986 ve věku nedožitých 61 let a podle své poslení vůle je pochován v kněžském hrobě v Sedlici.



Zpět na stránku P. Šimana